Mgr. Nora Škorpíková

Ředitelka

Jmenuji se Nora a jsem průvodkyně 1. a 2. třídy. Věřím, že svět je krásné místo a škola je jeho odrazem. Stejně jako moji žáci se i já ráda učím a objevuji nové věci, zkoumám a hraju si. Mám radost, když děti nalézají svoje talenty a svou jedinečnost a nejvíce se mi líbí, když své talenty spojí a vytvářejí společné projekty.

Snažím se dětem vytvořit prostor, kde mohou svobodně poznávat svět, hrát si, bádat, zkoumat přírodu, rozvíjet své schopnosti, spolupracovat s ostatními a uvědomovat si, že se mohou rozhodovat o svém vlastním učení a životě. Během studia na pedagogické fakultě (původně občanská výchova a český jazyk, později i Učitelství 1. stupně) jsem měla možnost trávit čas s dětmi jako chůva, táborová vedoucí a od roku 2010 i jako učitelka. Mám ráda dětský pohled na svět a jsem vděčná, že s dětmi můžu zažívat radost z učení a společného tvoření.

Na mé profesní cestě mě nejvíce ovlivnily:

• Daltonský plán – naučila jsem se věřit dětem, že dokáží úžasné věci, když je učitel neruší

• Hejného matematika – naučila mě rozvíjet radost z objevování a z úspěchu pro každého

• Tvořivá škola – naučila mě rozvíjet "hlavu, ruku, srdce" a přivedla mě z 2. na 1. stupeň

• Líný učitel – naučil mě nedávat "špatné známky" a rozvíjet podporující vzdělávání

• Nová informatika - naučila mě experimentovat a tomu, že mi k životu v budoucnosti pomůže, když si rozvíjím dovednost učit se a nebojím se zkoušet nové cesty

Inka Chalupová

Průvodkyně ve školce

Jmenuji se Inka Chalupová, narodila jsem se 15.4.1984 a dětství jsem strávila v Dolních Dunajovicích. Vyučila jsem se kadeřnicí. Jsem máma dvou dětí nyní na rodičovské dovolené.

V roce 2007 jsem s tehdejším přítelem objevila touhu po cestování a poznání něčeho nového, tak jsme spolu odcestovali do Anglie. Tam jsem strávila 7 let a během nich jsem pracovala jako au-pair v rodině, která žila v malé vesničce nedaleko Univerzitního města Oxfordu. Rodina měla sedm dětí. Jelikož jsem odjížděla bez jakékoliv znalosti angličtiny a toužila jsem pokořit jayzkovou bariéru mezi námi, rozhodla jsem se začít studovat kurz angličtiny v Oxford Cherwell Valley college, při nímž jsem získala několik certifikátů. Starala jsem se a věnovala se dětem od dvou až do sedmi let věku. Zpět domů do České republiky jsem se vrátila v roce 2014. Než se mi narodil první syn, pracovala jsem jako dispečerka MKD a také jako hotelová recepční.

Miluji cestování, během pobytu v zahraničí jsem si splnila kromě jiných i můj veliký cestovatelský sen, měsíc jsem strávila v Malajsii. Tento pobyt mi kompletně změnil pohled na dnešní svět. Naučil mě skromnosti, pokoře k lidem i samotnému životu jako takovému. Cestování mě přivedlo i k fotografii. Ve volných chvílích fotografuji svou rodinu a hlavně mé dva malé syny. Baví mě s dětmi trávit čas v přírodě a cokoliv s nimi tvořit.

Jitka Judová

Průvodkyně ve školce

Jmenuji se Jitka Judová a jsem průvodkyní ve školce. S dětmi se potkáváme tři dny v týdnu.
Své dětství jsem prožila v Březí u Mikulova.V roce 2004 jsem se za prací a touhou poznat městský život přestěhovala do Brna, kde jsem žila 13 let. Nasbírala jsem zde spoustu zkušeností, jak osobních, tak především pracovních. Absolvovala jsem kurz asertivního jednání, které jsem mohla využít ve svém zaměstnání při vedení týmu a každodenní práci s lidmi.Rodina, přátelé a Pálava mě ale každý volný víkend lákala zpátky do rodného kraje. S příchodem dětí jsem se usadila zpět v Březí, kde momentálně žiji se svou rodinou už 7 let.Jsem maminkou dvou akčních kluků, kteří mě neustále zaměstnávají, díky tomu jsem si uvědomila, že práce s dětmi je to, co mě baví a naplňuje.
Jsem empatická, spravedlivá, trpělivá, zodpovědná, komunikativní a mám smysl pro humor.Mam ráda hudbu, hru na klavír, malování, výletování, přírodu a dobré jídlo..
Snažím se vytvářet pozitivní vztahy mezi dětmi, mnou i rodiči. Ukázat dětem, že s úsměvem jde všechno líp a že úsměv je ten nejkrásnější make -up. Baví mě vymýšlet dětem program a tvořit s nimi. Odměnou mi je vždy to, když vidím, že jsou šťastné.Vaše děti budu vždy podporovat v individuálním rozvoji a respektovat je.Chci, aby se děti do školky těšily, bylo jim se mnou a kamarády dobře, aby jsme spolu prožili radostné dny a přitom zkoumali svět.Chci být pro ně dobrým průvodcem v jejich nejkrásnějším období života..

Michaela Křižáková

Průvodkyně ve školce

Jmenuji se Michaela Křižáková a v Živém učení pracuji jako průvodkyně ve školce. V předchozím zaměstnání jsem pracovala 7 let jako personalista pro zahraniční společnost.

Pracovní zkušenost v oblasti HR mě obohatila o spoustu znalostí a dovedností. Absolvovala jsem nespočetně školení a díky nejen jim jsem zvládla zodpovědně vést kompletní personální agendu včetně bezpečnosti práce. Nejdůležitější ovšem pro mě byla přímá podpora zaměstnanců, snažila jsem se jim zajistit příjemné pracovní prostředí, podporovat jejich osobní růst, využívat jejich potenciál a vzdělávat je.

A jakmile se mi narodily mé dvě děti, zjistila jsem, že podobně podporovat a vzdělávat děti má úplně jiný rozměr.

Maximálně jsem se ztotožnila s filozofií Živého učení, které vytváří prostředí, kde děti mohou být samy sebou, učí se intuitivně, hravě a přirozeně s respektem k sobě i ostatním.

Práce s dětmi mě neskutečně naplňuje a úsměv na dětské tváři je pro mě největší odměnou. Současně ke své práci přistupuji velmi zodpovědně a aktivně se vzdělávám v oblasti předškolního vzdělávání dětí.

Petra Trčková, DiS

Člen představenstva

Jmenuji se Petra Trčková, DiS. Vedu páteční projektové dny a ve čtvrtek kroužky zaměřené na mediální výchovu a keramiku. Moje vzdělání má následující průběh: Umělecký keramik (maturita z dějin umění, monumentální malba, ekonomika, český a anglický jazyk), jazyková škola s důrazem na angličtinu, a nakonec Filmová fakulta v Písku, obor Výtvarné zpracování animovaného filmu se zaměřením na režii animace. Během studia na filmové fakultě jsem absolvovala čtyři semestry psychologie, což se stalo důležitou součástí mého dalšího osobního i profesního života.

Postupně, jak jsem přiváděla na svět své tři děti, jsem si uvědomovala, že standardní cesta je jen jednou ze sta. Každé dítě je jedinečné a má své vlastní potřeby. Spolu s kolegyní s pedagogickým vzděláním jsem založila lesní školku. Po čase kolegyně odešla do státního školství, a já jsem se připojila k další lesní školce v Židlochovicích, kde jsem našla skvělý tým lidí.

Absolvovala jsem kurz "Respektovat a být respektován" a Montessori kurz. Účastnila jsem se mnoha přednášek, například "Digiděti" od Jana Kršňáka, "Spokojenost, vyrovnanost a odolnost vůči negativním vlivům" a "Konec prokrastinace" od Petra Ludwiga. Další přednášky, které mě obohatily, byly na téma kreativního plánování a zvládání stresu od Janky Chudlíkové.

Mám certifikáty z různých oblastí, jako je reflexe jako prostředek pro vzdělávání, pedagogická herní sebezkušenost, 2D herní grafika, a také z marketingových a psychologických kurzů. Možná znáte mou práci jako ilustrátorky a grafičky z vánočních stojanů v obchodech, z limitované edice obalů Granka, nebo z přebalů knih od Grady. Protože jsem často pracovala z domova, mé děti se staly domškoláky. Společně jsme několik let cestovali a poznávali především Evropu, její kulturu a lidi.

Miluji zvířata (mám tři psy), pomalá rána, dobrou knihu, čočkovou polévku, historii, jehličnaté lesy a horská ledová plesa. Hraji na ukulele, housle a začínám se učit na violoncello. Dětem chci předat radost z učení a vědomí, že chyba je kámoš.

Jan Hrnčíř

Člen představenstva

Jmenuji se Jan Hrnčíř, narodil jsem se 1.6.1975 a své dětství jsem strávil v Podpálaví v Dolních Dunajovicích.

Abych lépe osvětlil důvody, které mě vedly stát se spoluzakladatelem projektu "Živé učení Pálava", dovolím si zde uvést pár milníků svého života: V 90. letech jsem pobýval převážně v zahraničí. Můj první delší pobyt jsem strávil v mírových misích v Bosně a Hercegovině, kde jsem pobýval celkem 14 měsíců. Poté jsme se s přítelkyní Ilonou odstěhovali na téměř 3 roky do Spojených států. Po přelomu tisíciletí, jsem stále cestoval a hledal životní cestu/ukotvení. Podle toho jsem také volil destinace jako je Asie, Jižní Amerika nebo ostrovy Oceánie. V této době jsme měli s přítelkyní zázemí v Praze, kde jsem postupně založil několik realitních společností. Začali jsme navazovat kontakty a přátelské svazky v oblasti muziky, filmu a nejrůznějších forem vzdělávání. Organizovali jsme různá hudební nebo divadelní představení pro školy a školky, vydali jsme několik CD, např. album Vykvetly květy Pjéra la Še'ze. Natočili jsme také celovečerní dokumentární film o svobodě, sebeurčení a právu na zdraví pod názvem Rok konopí. V posledních letech jsme pomohli na svět poslechovému CD Buddhovy rozpravy nebo sbírce básní moravského básníka Milana Spišáka.

S narozením první dcery jsem se postupně více a více začal věnovat přirozenému rodičovství a výchově. Prošel jsem řadou praktických kurzů a seminářů. Děti samotné mě postupně vracely k tomu, co dnes považuji za podstatné, tedy bytí v přítomném okamžiku a vnímání sebe jako součásti celku. Díky této změně jsme se rozhodli vrátit zpět do místa svého narození s plným pochopením důvodů, proč se člověk rodí právě tam kde se rodí. Pálava je nádherným místem k životu a je zde vše, co je třeba. Zvolili jsme Klentnici (rodiště mé přítelkyně) a začali jsme stavět přírodní soběstačný dům - "Opido", pořádali tábory, postavili jurtu, sázeli staré odrůdy ovocných stromů, podíleli se na obnově starých Klentnických sadů a nejrůznějšími způsoby jsme se snažili a snažíme obnovovat zdravé vztahy a přírodní prostředí v místě, kde žijeme a hospodaříme. To vše vždy za hojné účasti dětí z širokého okolí.

Založení školy a školky "Živé učení Pálava" bylo tedy jen přirozeným vyústěním našich životních zkušeností a snahy dopřát nejen našim dětem přirozený vstup do světa dospělých. "Přirozeným" mám na mysli tyto jednoduché principy:

• Mám chuť učit se a od dospělých to odkoukávám. Zároveň se cítím bezpečně, když chci, aby mi dospělí s něčím pomohli, nebo mě něco naučili.
• Mám svoje tempo a priority, dospělí to respektují a dovolí mi rozvíjet to, co mě baví, nebo to, co potřebuji, abych se v tom dospěláckém světě vyznal.
• Cítím lásku a jsem moc šťastný, když ji mohu přijímat i ze svého okolí.
• Hledám, co mě naplňuje, a čím bych jednou mohl být, je skvělé když mi s tím dospělí pomáhají, vím ale, že rozhodnutí je jenom na mně.

Mým cílem je, aby se děti v naší "škole" takto cítily, aby z nich vyrůstaly plnohodnotné lidské bytosti, přijímající sebe i své okolí.